To, co se dělo na Impuls weeku, nezůstalo jen na Impuls weeku, mnoho příběhů má i pokračování… (r.2017)
[gallery_master source_type=“gallery“ id=“25″ layout_type=“thumbnail_layout“ alignment=“center“ lightbox_type=“foo_box_free_edition“ order_images_by=“sort_asc“ sort_images_by=“sort_order“ gallery_title=“hide“ gallery_description=“hide“ thumbnail_title=“hide“ thumbnail_description=“hide“ filters=“disable“ lazy_load=“disable“ search_box=“disable“ order_by=“disable“ columns=“4″ page_navigation=“disable“ animation_effects=“fadeIn“ special_effects=“none“][/gallery_master]

Ráda bych vás všechny pozdravila právě citací z mého článku, na který jste mohli narazit před rokem na těchto webových stránkách nebo v našem sborovém časopise Fara&my. V tomto článku jsem mýma očima popisovala misijní týden v Karviné, který společně organizovali mladí z místního sboru a okolních měst s našimi Američankami a misionáři z Norska. A nejinak tomu bylo i tento rok. A za to patří chvála našemu Pánu.

Na začátek krátké objasnění, jaké má Impuls week cíle. A kdo by to lépe shrnul než lidé, kteří za celým projektem stojí (impulsweb.cz):
“ Hlavní cíl – Aby lidé slyšeli o Ježíši a měli s Ním zkušenost
Další cíle – lidé z místního společenství navážou  kontakty s novými lidmi
– všichni účastníci jsou motivováni a trénováni k misii a evangelizaci.“

Příběhy přesahující až do dnes
Když jsem si před pár dny nostalgicky četla článek, jehož úryvek vidíte už v úvodu, potvrdilo se mi, opravdu, Bůh je dobrý! A když mi došlo, že ty příběhy, které jsem tehdy měla na mysli, jsou stále aktuální, bylo to pro mě opravdu dojemné…
Ale zásluhy nepatří ani jednomu člověku z našeho týmu, ale našemu Bohu, který náš českonorskoamerický misijní tým neuvěřitelně sjednotil. A působil mezi námi. Kdybychom to nechávali jen na našich silách, daleko bychom nedošli, ale Bůh si nás všechny (i tebe!) tak zamiloval, že nás nikdy nenechal (a nenechá!) samotné. Jen díky Němu jsme mohli oslovit tolik mladých a zanechat v nich nějaký impuls. V některých tak velký, že se rozhodli přijmout Krista do svého srdce. Pokusím se tedy vypíchnout dva příběhy, které se mě osobně hluboce dotkly.

[gallery_master source_type=“gallery“ id=“26″ layout_type=“thumbnail_layout“ alignment=“center“ lightbox_type=“foo_box_free_edition“ order_images_by=“sort_asc“ sort_images_by=“sort_order“ gallery_title=“hide“ gallery_description=“hide“ thumbnail_title=“hide“ thumbnail_description=“hide“ filters=“disable“ lazy_load=“disable“ search_box=“disable“ order_by=“disable“ columns=“4″ page_navigation=“disable“ animation_effects=“fadeIn“ special_effects=“none“][/gallery_master]

Dítě Impuls weeku aneb příběh s pokračováním
Vraťme se v čase o rok zpátky. Je ráno, středa na Impuls weeku 2017, a náš lehce zklamaný tým právě hraje volejbal na Lodičkách, nikdo pozvaný totiž nepřišel, nikde ani noha. Nebo snad? Náhodou ale na Loďky právě v tu dobu přicházejí dvě holky a já je zase samozřejmě úplnou „náhodou“ obě znám. Tak proč je nepozvat? Chvilka otálení a už jsem u nich. A kdyby ne já, tak by je určitě pozval někdo jiný. Já jsem ale opravdu vděčná, že jsem se k tomu odhodlala, protože, buďme k sobě upřímní, já tam vlastně ani to ráno jít hrát volejbal nechtěla a rovněž  přiznávám, že jsem střádala perfektní plán, jak se mu vyhnout. Jsem totiž na sporty trochu kopyto. Naštěstí, Bůh si používá i taková kopyta! :)) Ale zpátky k těm holkám! Ony totiž pozvání přijaly a večer přišly na program a já mohla být u toho, když jim jeden z Norů, Asbjørn, vykládal evangelium. Na to nikdy nezapomenu. Jednu z nich obzvlášť zaujal, pozorně naslouchala, aby ji snad jediné slovíčko neuteklo a když pak dostala malý Nový zákon a přišla domů, první věc, kterou udělala, byla, ne jako obvykle zapnout mobil a kouknout se, co nového ve světě, ale že otevřela tu malou knížečku a jedním dechem přečetla několik kapitol Marka. Pak se vracela až do konce Impuls weeku 2017 na různý program a poté i na setkání našeho Mladoru a akčně se zapojovala. Během toho roku se proměnila. Nepřestává studovat Bibli a aktivně se zapojovat do dění dorostu. Tento rok byla už i ona součástí našeho misijního týmu a mohla se svým svědectvím dotýkat nově příchozích, kterým byla před rokem i ona samotná.

Ve čtvrtek na Impulsu 2018 se radovalo nebe
Dvě dívenky, které se k nám od minulého Impuls weeku občas vracely, se v ten den rozhodly, že už nechtějí žít, tak jak doposud a v našem bohoslužebním sále se s Natali modlily a přijaly Krista. To bylo opravdu emotivní. Další den jsem měla možnost s nimi mluvit a jejich slova byla tak povzbudivá: „Ještě ten večer jsme se spolu modlily cestou domů! A ráno jsem se modlila taky! To modlení mě fakt baví… Cítím se jako bych žila druhý život. “ A taky : „Když jsem se po tom ráno probudila měla jsem chuť do života jako jindy před tím!“  Následně akčně přijížděly skoro každý den na XcamP do Smilovic a my je tak mohli vidět, jak opravdově prožívají chvály Bohu.
Prosím, modleme se za tyto holky, aby i jejich příběh měl pokračování ( i dalších oslovených touto akcí), aby v nich Boží Duch působil i nadále a také o jejich rodiče, nemají to s vírou zrovna lehké, když pocházejí z nevěřícího prostředí…

Víra a praxe
Co se týče mě samotné, nedokážu najít ve svém životě týden, za který bych byla Bohu vděčnější. Naprosto mi totiž změnil život. Před tím než začal Impuls week 2017, jsem se k Bohu modlila, abych se tam nevěnovala příliš sobě a mé starosti hodila za hlavu a místo toho tu byla pro druhé. A to jsem netušila, že to JE ONO. Po tom, co jsem za ten týden prožila mi bylo jasné, že to byl ten nejlepší týden mého života. A bylo to právě díky tomu, že jsem nebyla zahleděná sama do sebe. A i když s tím stále dost často bojuji, právě díky tomu týdnu mi došlo, že…

On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých.
(2 Korintským 5:15 B21)

… a taky jsem to mohla uvést do praxe.

Když se tedy na závěr vrátím k třem výše sepsaným cílům iniciátorů Impuls weeku… Raz, dva, tři… mohu jen s klidným svědomím dodat: Splněno. Pán Bůh si opravdu tuto akci použil ke svému oslavení a my se tak mohli stát očitými svědky Jeho zázraků. A právě ta nejdůležitější věc, kterou bychom všichni v našich životech udělat je odevzdat vše Kristu. Všechno, co bylo, je a bude. Protože taky bych se stejně klidným svědomím mohla říci, že kdyby tuhle akci drželi horečně ve svých rukou lidé, dopadla by asi (určitě) dost katastroficky. A hlavně by vůbec nesplnila účel. Nechme tedy Boha vládnout v našich životech a nikdy nebudeme litovat. Ať v Kristu může náš život splnit svůj účel.

M.P.

]]> https://sceavkarvina.cz/spotkanie-autorskie-z-lidia-czyz/ Sat, 19 May 2018 06:56:57 +0000 http://sceavkarvina.cz/?p=592

26 kwietnia 2018 r. w Kościele Ewangelickim w Karwinie odbyło się spotkanie autorskie z Lidią Czyż. Najpierw Lidzia opowiedziała nam o swoich książkach, później był czas na autografy i rozmowy indywidualne przy kawie i słodkościach. Zachęcamy do czytania książek autorki

Neděle 4.3. 2018 proběhla v duchu slov

On musí růst, já se menšit (Jan 3,30).

Během slavnostní bohoslužby, byl do našeho karvinského sboru instalován novým sborový pastor Mgr. Emil Macura. Samotný akt instalace provedli biskup T. Tyrlík, senior V. Szkandera a pastor M. Piętak. Přítomní byli také další hosté, např. pastoři z okolních sborů SCEAV, hosté z Polska, Slovenska nebo karvinské římskokatolické farnosti, kteří společně s místními sborovníky popřáli p. Macurovi slovy i písněmi do Jeho služby.

Niech Wam błogosławi Pan!

M.P.

[gallery_master source_type=“gallery“ id=“23″ layout_type=“thumbnail_layout“ alignment=“left“ lightbox_type=“foo_box_free_edition“ order_images_by=“sort_asc“ sort_images_by=“sort_order“ gallery_title=“show“ gallery_description=“show“ thumbnail_title=“show“ thumbnail_description=“show“ filters=“disable“ lazy_load=“disable“ search_box=“disable“ order_by=“disable“ columns=“4″ page_navigation=“disable“ animation_effects=“fadeIn“ special_effects=“none“][/gallery_master]

___________________________________________________________________

Také televize Polar pro nás zaznamenala tuto radostnou událost.

Ve dnech 12.- 15.10. 2017 si připomínal náš karvinský sbor výročí 500 let reformace. A nenechal si to pro sebe! Program pro veřejnost byl různorodý a myslelo se na všechny generace, takže si každý mohl přijít na své. Probíhal na několika místech v Karviné a to i před KC Agape, kde si od pátku do něděle mohli kolemjdoucí vyzdobit svůj reformční perník nebo se podílet na opisu Listu Římanům.

Oslavy započala přednáška našeho pastora Emila Macury s názvem Martin Luther – příběh odvahy, která se konala v literárním salonku regionální knihovy v Karviné-Mizerově. Přednášející nám objasnil, co je to vlastně ta reformace : „Co uděláme s věcí, když se pokazí? Vyhodíme a koupíme novou, ale v minulosti tomu bylo jinak! Lidé měli touhu věci opravit, reformovat. A tak to bylo i s církví. Přišel jeden borec a rozhodl se stát za svým názorem, že je čas na obnovu…“ Dostala se nám možnost nahlédnout do života tohoto borce, Martina Luthera, a díky paní Vandě jsme se zaposlouchali do líbivých tonů klavíru a připomněli jsme si i Lutherovu nejznámější píseň v české verzi Hrad přepevný. Na závěr přednášející ocenil své pozorné posluchače sladkou odměnou.

Ale to už v Juvetusu v Novém městě propukal program pro mladé v podobě výstupu rappera MC Darce, který započal svůj koncert písní : Jsem Křesťan! Každá z jeho písní měla v sobě hlubokou myšlenku. Mnohé nenechal sedět na židli a to vypovídá o tom, že se koncert všem zúčastněným líbil. Nesmíme opomenout odvážné parkouristy, kteří se stali předskokany pro tento večer.

V pátek odpoledne za krásného podzimního počasí se děti vydaly po stopách slavného reformátora. Připravená byla zábavná stezka v parku Boženy Němcové a na konci na ně čekaly pěkné ceny.

O příjemně strávený páteční večer se postaral pohodový písničkář Pavel Helan, finalista televizní show Česko Slovensko má talent, na jehož koncert jsme se vydali do restaurace Ovečka v Karviné – Ráji. Jeho milý a zábavný zpěv rozzářil posluchačům českým, ale i polským úsměv na tváři. Zazpíval nám hned v několika jazycích, z jeho hitů můžeme zmínit například iBůh nebo publikem velmi oblíbenou píseň Zubařka.

V sobotu byl přichystán klidnější program v Komunitním centru Agape s názvem Ztišení u kříže, které vedl diakon David Pasz. Zpívaly se chvály a modlilo se. Následovala zajímavá vernisáž obrazů Andrzeje Cieslara rovněž v KC Agape, kterou si můžete přijít prohlédnout až do konce letošního roku. Jeden z malířových obrazů u nás zůstává a už teď zdobí bohoslužebný sál. Nezapomenutelný umělecký dojem došperkoval výstup varhaníka Mgr. Tomáše Wacławka.

Poslední den oslav začal slavnostní bohoslužbou, na kterou přijal pozvání biskup SCEAV Mgr.Tomáš Tyrlík. Své kázání zaměřil na tři velká slova z Bible: Milostí jste spasení.

Odpoledne bylo znovu ve znamení hudby v podobě setkání pěveckých sborů. To už pátým rokem pořádá náš evangelický pěvecký sbor spolu se sborem Hejnał Echo a letos si přizval sbor karvinských adventistů sedmého dne. Všechny sbory podaly krásné výkony, a tak už se těšíme na šestý ročník.

Michaela Pištěláková

[gallery_master source_type=“gallery“ id=“22″ layout_type=“thumbnail_layout“ alignment=“center“ lightbox_type=“foo_box_free_edition“ order_images_by=“sort_asc“ sort_images_by=“sort_order“ gallery_title=“show“ gallery_description=“show“ thumbnail_title=“show“ thumbnail_description=“show“ filters=“disable“ lazy_load=“disable“ search_box=“disable“ order_by=“disable“ columns=“4″ page_navigation=“disable“ animation_effects=“fadeIn“ special_effects=“none“][/gallery_master]

O Impulsweek-u napsal David Kiedroň následující:

Impulsweek jsme pořádali u nás potřetí. Pokaždé to bylo jiné. Poprvé byli u nás tři mladí křesťané z Ruska, podruhé rodinka z Texasu a letos tři mladí z Norska.  Dále letos byly v týmu misionářky Sára a Denisse a slezský tým 10 lidí.  Dopoledne bylo ztišení, modlitby a chvály.  Tým se někdy rozdělil, část šla do ulic, na hřiště a část navštívila nízkoprahové zařízení pro děti Pohoda a Bethel v Karviné. Uspořádali jsem turnaje ve volejbale a fotbale a taky soutěže a odpoledne her a soutěží. Zažili jsme norský a americký večer, chvály, ochutnávky netradičních jídel, life story, svědectví, film, debaty, divadlo. Navštívilo nás kolem 20 lidí, někteří opakovaně.  Následně po Impulsu jsme uspořádali Afterpárty,  dvě Přespávačky v Agape, a jinak pravidelně míváme dorost, ve stylu Alfy pro mládež. Na Přespávačky a párty přišlo kolem 8 mladých , kromě našeho týmu. Na dorost chodí tak dva až tři noví lidé , ale jsme vděčni i  za ně. Děkujeme za modlitby.

Dojmy další účastnice:

Impuls week.  Ani neuvěříte, jak je těžké o tom týdnu něco napsat. Není to tím, že by nebylo, co psát. Právě naopak. Kdybych měla sepsat všechny zážitky, dojmy a v podstatě všechno, co mi Impuls week dal, musela bych pravděpodobně napsat knihu. Ale těžko říct, jestli bych ji někdy dopsala, protože to, co se stalo na Impuls weeku, nezůstalo na Impuls weeku. Tolik příběhů má i pokračování. A za to jsem opravdu vděčná Bohu. Jenže to, co jsem na Impulsu prožila, skoro ani slovy popsat nedokážu. Ale co bych pro vás neudělala…

3. Všechno dává naprostý smysl! A vůbec nic není náhoda. A pokud vám ještě ne, věřím, že na to, proč se děje, co se děje, přijdete v pravou chvíli. Ať už se dějí/děly/budou dít dobré nebo špatné věci, všechno k něčemu vede! Věřte Bohu! Opravdu všechno. Párkrát jsem možná přemýšlela, proč mi Pán Bůh dal určité lidi do třídy, nebo proč jsem v Karviné, ale nikdy by mě nenapadlo, že má dost zásadní důvod i to na jakou základku jsem chodila, v jaké části města bydlím. A po Impuls weeku mi to nedávalo větší smysl. (Žalm 92,6)

4. Tohle se nemusí dít jen jeden týden v roce…, co říkáte na Impuls life? (život) Co kdybychom se nespoléhali na lidi (misionáře, pastory…), kteří by měli zvěstovat Boha, ale sami se těmi lidmi stali? V našich rodinách, s přáteli, na školách, v zaměstnání… Jednoduše všude, kam si nás Bůh pošle. Aby lidé nedostávali impulsy k víře jenom jediný týden v roce, ale po celý náš život. Abychom celý život dávali lidem takové impulsy. Abychom my sami byli impulsem. (Jan 20,21)

5. Pán nás slyší! Modlitba je pro náš život opravdu důležitá. Nejvíc! Dělá mnoho, například to, proč byl tento týden týdnem zázraků, nezapomenutelným týdnem. A tak jsem moc vděčná všem, kteří na tento týden mysleli v modlitbách. Ale jak říkám (píšu ;)), tímhle to nekončí! Ba naopak. Tak doufám, že nebudou končit ani vaše modlitby. I za to, aby se mohl Impuls week opakovat i v příštím roce! To by bylo skvělé! (1.Tesalonickým 5, 16-18)

Závěrem chci moc poděkovat našemu presbyterstvu, které Impuls week schválilo. Doufám, že vás tento velice velice stručný popis, který tak málo vystihuje moje pocity, přesvědčil, že to k něčemu bylo. Budu moc ráda, když si za rok vzpomenete na můj článek, až budete rozhodovat, jestli stojí za to, pořádat Impuls week 2018. Tedy pokud Pán Bůh dá!

Zamyšlení

V neděli 1.10.2017 jsme v našem společenství měli žňové- děkovné bohoslužby. Máme opravdu být za co našemu Stvořiteli vděční. Například za to, že žijeme v luxusu a blahobytu a někdy možná i vyhazujeme jídlo. Žijeme v době kdy se  máme opravdu dobře, můžeme si dovolit skoro vše. Všechno takřka nakupujeme v super a hypermarketech, ale mnozí z nás už ani neví co vše se musí stát než se dostane takový chléb na stůl. Nejsme si vědomí toho, že je třeba  pohnojit a poorat půdu, prokypřit, zasít semena pšenice nebo žita a pak je nechat růst. Pán Bůh nám dává slunce i déšť a zrno pak roste a přináší mnohonásobný užitek, který se nyní sbírá kombajny, ale kdysi se kosilo kosou, sušilo, převracelo, mlátilo, čistilo. A když to bylo hotovo, vezlo se to k mlynáři pomlít a nakonec se mohlo doma upéct chutný chléb. Dnes to za nás udělají kombajny, pekaři a obchodníci. Kdysi za tím bylo hodně práce, potu a námahy, ale lidé si toho určitě víc vážili.  V mnoha rodinách taky byla chudoba, hlad, válka, období přídělových lístků a spoléhalo se častokrát co se urodí na poli.  A z toho se ještě mnohokrát musel odvádět podíl státu. Mnohé věci si ani neumíme představit. I v letošním roce můžeme být našemu  Pánu vděčni za všechnu úrodu, kterou jsme mohli sebrat z naších polí a sadů.  I za to , že nebyly povodně ani velká sucha. Dobrý Otec nás v Bibli ujišťuje v II Korintským , že má moc zahrnout nás všemi dary své milosti, aby jsme měli dostatek všeho co potřebujeme a ještě nám přebývalo pro každé dobré dílo, jak je psáno: „..rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá na věky. Ten , který dává semeno k setbě i chléb k jídlu, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží  plody vaší spravedlnosti.“

David Kiedroň

a2a_config.color_main = „D7E5ED“;a2a_config.color_border = „AECADB“;a2a_config.color_link_text = „333333“;a2a_config.color_link_text_hover = „333333“;