Izajáš 54, 7-10

7 „Na maličký okamžik jsem tě opustil, avšak shromáždím tě v převelikém slitování.

8 V návalu rozlícení skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel.“

9 „Je to pro mě jako za dnů Noeho, kdy jsem se přísahou zavázal, že už nikdy vody Noeho zemi nezatopí. Právě tak jsem se přísežně odřekl rozlícení i pohrůžek vůči tobě.

10 I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neodstoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník.“

Pokoj Vám!

Sestry a bratři, 

Nedlouho před nedávným odchodem slavného českého zpěváka vznikla jeho poslední píseň, kterou nazpíval se svou dcerou. Zajímavá byla slova, která zní: 

„Někdy se ví, co bůh chystá, a že se nedají stihnout všechna místa, ale je to dobrák, altruista, vždyť mi dal tebe, domov, přístav“

Dobrák, altruista?

Nabízí se otázka: Jaký je Hospodin? Jak se v Bibli představuje Nejvyšší? „Dobrák, altruista“? Nevíme, o jakém bohu autor textu písně psal, neboli jakou měl představu. Je určitě správné, když za dobrem ve svém životě člověk vidí Stvořitele, avšak On není pouhým jakýmsi „dobráčkem“. Člověk může mít svou představu Boha, která může být spíše karikaturou. 

Každopádně o Nejvyšším můžeme říct jen to, co nám o sobě zjevil, jak jej líčí Písmo. V knize proroka Izajáše čteme o tom, jaký je Ten, jenž vztah ke svému vyvolenému národu přirovnává, mezi jinými, ke vztahu muže a ženy, manželů. Vztah hluboký, láskyplný, ale i komplikovaný a bouřlivý. 

„Skryl svou tvář“

Od 52. Kapitoly v knize Izajáš čteme radostnou zvěst, že přichází změna. Neplodná může plesat, bude mít děti! K opuštěné se navrátí její manžel! Po těžké době, kdy v 6. Stol. př. Kr. dobyli Jeruzalém Babyloňané a odvlekli Izraelce do zajetí, konečně svitla naděje na změnu. Židé byli zoufalí, zdálo se jim, že jejich Bůh je definitivně opustil. Hospodin připouští, že na nějaký čas opustil, v rozlícení „skryl svou tvář“. 

Tvář Hospodinova znamená ve Starém zákoně Boží blízkost, Jeho přítomnost. Pán Bůh je zdrojem života, dobra, štěstí. Když člověk prožívá „skrytou Boží tvář“, pocítí na vlastní kůži opak toho, co je dobré a požehnané. Tma, beznaděj, neštěstí, zkáza, neúspěch, bolest, strádání.

Proč tedy „skryl svou tvář“? Protože Pán Bůh nestrpí hřích! Miluje hříšníka, ale je Svatý. To co se označuje jako hřích, nás od Něj, zdroje Lásky, Dobra, Světla odděluje, řekněme „odpuzuje“. Neposlušnost, vlastní pýcha, snaha vystačit si bez Pána Boha (bezbožnost), nevěrnost, vzpoura proti Boží autoritě, to vše má své následky. Ty následky jsou mnohdy velmi tvrdé, a zničující. 

Hospodin však svůj lid miluje bezpodmínečnou láskou. Jeho láska má dvě strany – tu bezpodmínečně milující a přijímající, ale současně i tu přísnou. I ta lidská láska, potřebuje tyto dvě strany.

Avšak! 

„(…) avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel.“ (8.v.) 

Pro nevěrné, nedokonalé zní dobrá zpráva. Tedy – kdyby měl Boží lid dostat plně to, co si zaslouží, dopadne opravdu zcela špatně. Avšak Stvořitel nechce zánik svého lidu. Chce nápravu, chce proměnu srdce člověka, chce obnovení vztahu lidu, člověka s Bohem. A proto podobně jako za časů Noeho dopustí „katastrofální potopu“ (9.v.), aby smetla s povrchu zemského(s povrchu lidského života) všechno hříšné a bezbožné. Posléze dává novou, další šanci. Protože má soucit, slitovává se, je milosrdný, i když dá průchod svému hněvu, i když dopustí trest.  

Do Jeruzaléma se tedy po době babylonského zajetí vrací Boží lid. On se slitoval, sice na krátko opustil, hněval se, ale nakonec se plně projevilo Jeho milosrdenství.

Záruka 

Bratři a sestry, 

Boží lid nejednou selhal, tak jako selháváme nejednou i my. Jedinou zárukou byla a je Boží smlouva, Jeho věrnost, která zůstane, i kdyby se dělo cokoli(„ustoupily hory a pohnuly se pahorky“10.v), a to je důvod k hluboké radosti.

Hospodin tedy není „dobrák, altruista“. Je víc/větší! (Deus semper maior) Není dobrácký dědeček, co rozdává bonbóny, a na všechny se usmívá. To je falešná představa. Hospodin je Mocný, Velký, Spravedlivý, Pán a Král veškerenstva a současně Milující, Slitovný, Věrný, k nám se sklánějící. On je Láska, která darovala sebe, svého Syna Ježíše Krista, abychom Jím nebyli navždy opuštění, aby nám Jeho tvář nebyla navždy skryta. 

Sestry a bratři,

4. Postní neděle se nazývá „Laetare“, a navzdory postnímu období, akcentuje radost.

Dnes je nám připomínáno, že odměnou za pokání, jehož projevem může být mezi jinými i půst, je radost v Bohu. Radost, která může rašit i přes slzy, které tečou z důvodu Božího kárání, ale je to radost, která souvisí s hlubokým a důvěrným spočinutím v Jeho náruči.  

Amen 

Modleme se:

Pane a Bože náš, děkujeme Ti, že nás bezpodmínečně miluješ. Děkujeme Ti, že nám dáváš novou šanci. Buď i nadále naším Pánem a Králem, Tím, který se nad námi slitovává. Amen

POŽEHNÁNÍ

Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

EM