To bylo naším mottem během již tradičního rodinného tábora v Hati.

Přemýšleli jsme o stvoření jako o Božím daru, ke kterému bychom měli přistupovat s velkou pokorou a zodpovědností. Mluvili jsme o člověku, který na Zemi zanechává nejrůznější stopy tím, co dělá, ale také tím s kým mluví, komu nebo čemu věnuje svou pozornost a čas. Zkoumali jsme také, v čem se můžeme inspirovat od zvířat, čím jsou pro nás příkladem, kde o nich můžeme číst v Bibli. Navštívili jsme naučnou stezku s osvěžující studánkou v Dobroslavicích. Vyslechli jsme si povídání našeho hosta Anetky H. z Něbor o životě na Madagaskaru a v okolních zemích. Prožili jsme také příběh misionáře, který miloval ptačí zpěv a nenáviděl sobectví.

Třetí den byl ve znamení vody, která je životodárná, očišťuje a čím dál více si uvědomujeme a reálně zakoušíme její nedostatek. Kristus jako pramen života – to bylo hlavní zvěstí našeho putování za prameny. Zamířili jsme na celodenní výlet na kole do Bělé. Poznali jsme nádherné místo, kde se chovají pstruzi, pokračovali jsme k vyvěrajícímu pramenu, kde jsme se mohli občerstvit čerstvou a chladivou vodou přímo ze skály, ze které vedl pramínek k vodním lázním, kde jsme svlažili naše utrmácené nohy. Pak jsme je promasírovali na chodníku z kamínků a nezapomněli jsme projít křesťanským labyrintem, který nás vítal heslem: „Vydej se na cestu labyrintu, abys potkal Boha ve svém srdci.“

Po zpáteční cestě jsme se zastavili v Píšti, kde mají krásnou venkovní křížovou cestu, kterou jsme si společně prošli a prožili poslední hodiny Pána Ježíše před smrtí a s velkou radostí jsme v závěru mohli zvolat: „Zvítězil, Kristus žije!“

Samozřejmě, že během našeho pobytu nesměly chybět nejrůznější hry, úkoly a soutěže, také jsme se vydali v horkých dnech na nedaleké koupaliště, kde jsme se pořádně vyřádili.
Celý pobyt byl opravdu požehnaný a pestrý, plný legrace, scének a tvoření. Děkujeme všem, kteří se jakkoli zapojili modlitbou či pomocnou rukou.

Darina C.